Der Hund von Baskerville (1929)

Obal vydání od Flickery Alley z roku 2019 s použitím dobových filmových plakátů
Obal vydání od Flickery Alley z roku 2019 s použitím dobových filmových plakátů

Před časem mi dorazila poštou zásilka z USA. V obálce se ukrývalo velké překvapení: Soubor obsahující DVD a Blu-ray nosiče včetně doprovodné brožury s nedávno nalezenou a restaurovanou kopií posledního němého filmu s nejslavnějším případem Sherlocka Holmese - jeho německou verzí z roku 1929. Lahůdka pro všechny "cineoly" i fanoušky Sherlocka Holmese, odborníky pokládaná za nejvýznamnější evropskou filmovou verzi Psa baskervillského, která byla osmdesát let pokládána za ztracenou a po devadesáti letech se dostává opět mezi diváky.

Pro mne historie vše začala v květnu 2017, kdy mne oslovil kolega holmesolog a profesor z katedry filmu na Kalifornské univerzitě s dotazem, zda nevím něco bližšího o československé distribuci tohoto filmu. A před pár dny mi právě Russell způsobil obrovskou radost, když jsem filmový skvost dostal od něj poštou a mohl si ho pustit.

* * *

Vraťme se však k úplnému začátku.

V roce 1929 natočila produkční společnost Erda-Produktion další německou verzi románu Pes baskervillský - němý film Der Hund von Baskerville. Scénář na základě románu Arthura Conana Doylea napsali Georg C. Klaren a Herbert Juttke. Režie se opět jako ve verzi z roku 1914 ujal Richard Oswald. Ten ve své plodné kariéře režíroval 83 němých filmů od napínavých až hororových filmů, přes zamilované historické snímky až po milostné frašky a pikantní sexuální scény. A po nástupu zvukového filmu k nim přidal i hudební komedie a operety.

Na zdařilé práci kamery měl podíl vynikající Frederik Fuglsang.

Scény navrhoval umělecký ředitel Willy Schiller.

Natáčelo se na okraji Berlína ve studiích Staaken Studios, která tehdy patřila k největším na světě.

Původní délka snímku byla 2 382 metrů (osm cívek; někde se však uvádí pouze sedm).

Filmový záběr z kalendáře Flickery Allery pro rok 2019: Barrymore a Dr. Watson
Filmový záběr z kalendáře Flickery Allery pro rok 2019: Barrymore a Dr. Watson

Zajímavé bylo mezinárodní obsazení, protože představitelé pocházeli ze šesti různých zemí. Pro svůj anglický vzhled byl do hlavní role slavného detektiva Sherlocka Holmese obsazen americký herec Carlyle Blackwell. Doktora Watsona hrál George Seroff (též uváděn jako Serov), pravděpodobně Rus; Stapletona se báječně zhostil významný německý herec a představitel filmových padouchů Fritz Rasp. Sirem Henrym Baskervillem se stal Ital Livio Pavanelli, Charlese Baskervilla si pak zahrál v Rusku narozený německý herec Alexander Alexandrowitsch Murski (též uváděn jako Alexander Mursky nebo Aleksandr Murskij). Beryl Stapletonou ztvárnila Rakušanka Betty Bird. Roli Barrymora si zahrál německý herec Valy Arnheim, nicméně paní Barrymorou hrála jediná Angličanka v celém obsazení - Alma Taylor. V roli Laury Lyonsové se objevila německá herečka Carla Bartheel, Franklanda si zahrál další německý herec Robert Garrison.

A perlička nakonec - v roli Dr. Mortimera se objevil rakouský herec českého původu Jaro Fürth, rodným jménem Edwin Fürth-Jaro (* 21. dubna 1871 v Praze - …12. listopadu 1945 ve Vídni).

* * *

Film z roku 1929 zaznamenal jistý odklon od dřívějšího značně volného přístupu k literární předloze. Částečně jde o adaptaci Doylea, částečně však je zpracování poplatné jedinečnému německému stylu tehdejší doby. Objevuje se v něm tajná chodba, v Baskerville Hall visí na zdi obraz legendárního psa - něco mezi vlkem a drakem s plameny šlehajícími z tlamy, na zámku stojí starodávná brnění, ze kterých sleduje okolní dění pár slídících očí, tajné vzkazy jsou předávány pomocí šípů vystřelovaných z luku. Dr. Watson si čte před spaním detektivku Edgara Wallaceho Der Zinker (česky Udavač, čili Práskač narážející na praskot), zatímco v sídle Baskervillů se ozývá praskot dřevěných schodů.

Seroff dodává Watsonovi přes určitou ostýchavost a naivně zbožňující přístup ke svému druhovi osobitost a hlavně se zde oproti dřívějším zpracováním díky jeho podání doktor Watson a jeho vztah k Sherlocku Holmesovi poprvé dostává do popředí - na místo, které mu v holmesovském Kánonu náleží. Dosavadní zpracování totiž postavu druha a kronikáře slavného detektiva odsouvaly do pozadí nebo v nich dr. Watson zcela chyběl. A tady se dokonce objevil i s dýmkou.

Filmový záběr: Dr. Watson a Sherlock Holmes na blatech
Filmový záběr: Dr. Watson a Sherlock Holmes na blatech

Za zmínku též stojí ještě jedna zajímavost. Působivé scény z Grimpenské bažiny byly natáčeny v nepoužívaném hangáru po vzducholodi typu Zeppelin.

Ortodoxní příznivci Sherlocka Holmese mohou být zklamáni. Nicméně z filmu čiší radost tvůrců, upřímnost a zápal, se kterým vytvořili napínavou podívanou na vyplnění sobotního dopoledne. Právě pro sobotní matiné byl film určen.

* * *

Distributor Süd-Film uvedl film do německých kin 28. srpna 1929. V Evropě se promítal ve většině zemí s výjimkou Velké Británie (sic!), nebyl uveden ani v žádné jiné anglicky hovořící zemi na světě. Nedostal se do kin ani v tehdejším Polsku. Na základě dobového tisku je pravděpodobné, že film byl promítán i v Sovětském svazu, neexistují však žádné přesné údaje o tamní distribuci ani o premiéře.

Sám autor literární předlohy sir Arthur Conan Doyle se musel vydat na Kontinent, aby film zhlédl. Stalo se tak v Kodani během matiné dne 26. října 1929. Představení navštívil se svým přítelem Charlesem Ashtonem (1884-1968), britským hercem a novelistou. Podle dobových zpráv diváci tehdy povstali za hry anglické hymny "God Save the King" v podání orchestru, který "němé" promítání doprovázel.

Český Národní filmový archív nemá o distribuci v Československu žádné údaje. Z dalšího pátrání se však ukázalo, že byl uváděn v kinech v Brně. Česká, přesněji moravská premiéra se uskutečnila již v pátek 18. října 1929 v kině Edison. S velkými přestávkami pak následovaly zhruba jedna dvě reprízy v letech 1930 až 1933. V dobovém tisku v údajích o programech brněnských kin je snímek uváděn pod českým názvem "Pes baskervillský" a paradoxně se za titulem někdy objevuje v závorkách pouze jméno rakouské herečky s tehdy módním "americkým" pseudonymem Betty Bird (vlastním jménem Hilde Elisabeth Ptack), představitelky Beryl Stapletonové. Pravděpodobně byla tehdejším divákům známější než ostatní herci.

* * *

Okolnosti nálezu jsou mírně zastřené. Filmová kopie na 35mm celuloidovém nosiči z české distribuce - tedy s českými úvodními titulky a mezititulky z distribuce brněnské společnosti Meteor-Film GmbH, která jimi pravděpodobně film pro místní projekci doplnila - byla objevena v roce 2004 na faře v jihopolském městě Sosnowiec s dalšími devíti zahraničními filmy po smrti jednoho z tamních farářů, Otce Jerzyho Barszcze - filmového fanouška. Ten na faře působil jako probošt od roku 1990 až do své smrti v roce 2004. Odtud se dostala do polského národního filmového archívu Filmoteka Narodowa (FINA). Svět se však o její existenci dozvěděl až za pět let v roce 2009. Nalezená česká kopie je dlouhá pouze 1 422 metrů (chybí části druhé a třetí cívky).

Nalezenou verzi filmu Der Hund von Baskerville z české distribuce se podařilo restaurovat. Chybějící části byly rekonstruovány pomocí existujícího scénáře a také díky zkrácené a navíc ještě neúplné francouzské kopii ve formátu 9,5 mm Pathé-Baby ze soukromé sbírky rakouského sběratele Michaela Seebera Seeber Film Verlag. Nahradily je proto obrázky postav z Deutsche Filminstitutu s popisem děje a dialogy herců v mezititulcích. Restaurovaná verze je proto o několik minut kratší. Vlastní restaurování bylo umožněno díky polské Filmoteky Narodowe - Intstytutu Audiowizualnyho ve Varšavě a San Francisco Silent Film Festivalu a štědré podpoře soukromníků a nadací z USA.

Filmovým fanouškům byl restaurovaný němý Der Hund von Baskerville poprvé představen v rámci dvacátého třetího festivalu němých filmů San Francisco Silent Film Festival (SF SFF), který se konal na přelomu května a června 2018.

* * *

Černobílá verze vydaná v únoru 2019 americkou společností Flicker Alley je 66 minut dlouhá a obsahuje německé úvodní titulky a mezititulky s volitelnými anglickými nebo polským podtitulky, respektive bez nich. Další možností jsou anglické úvodní titulky a mezititulky s volitelnými podtitulky v polštině. Kromě výše zmiňovaného filmu nahrávka obsahuje ještě dva krátké filmy. První je o Arthuru Conanu Doyleovi a jeho Psu baskervillském, druhý pak o restaurování německém filmovém zpracování, na kterém se podílely SF SFF a FINA. Blu-ray disk navíc obsahuje ještě další bonus - restaurovanou vzácnou německou verzi Psa baskervillského - Der Hund von Baskervilles z roku 1914 (sic!). Jde o první filmové zpracování Psa baskervillského a částečně ho také režíroval Richard Oswald.

-amk-

Použité zdroje:

Korespondence s Russellem Merrittem a jeho články

Internetová encyklopedie Wikipedia